Jednotka  sboru dobrovolných hasičů obce je žřizována obcí (viz § 29 a 68 zákona č. 133/1985 Sb. ze dne 17. prosince 1985 o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů). Sbor dobrovolných hasičů je občanské sdružení pracující na úseku požární ochrany (§ 75 zákona č. 133/1985 Sb.)

SDH Mladá Vožice má 51 členů.

Soutěžní mužstvo nad 60 let v roce 2007 při okrskové soutěži v Bělči

Do okrsku Sboru dobrovolných hasičů Mladé Vožice patří tyto obce:

   První požár, jehož se vožičtí hasiči zúčastnili, vypukl roku 1876 ve Stojslavicích. Hořela tam čtyři stavení a obyvatelstvo bylo zachváceno panikou. Pojednou se v záři smolnic objevili vožičtí hasiči se stříkačkou. Lidé, kteří dosud hasiče neviděli, se domnívali, že jsou to poslové z nebe a klesali před nimi na kolena a vzývali je o pomoc.

   Po skončení 2. světové války se mladovožičtí hasiči rozhodli, že si ve městě postaví zbrojnici, neboť doposud měli vše uskladněno na různých místech ve městě.

  Jak se postupně hasičstvo rozvíjelo, přestávala původní táborská župa zvládat tak širokou základnu, proto 30. října 1921 byla ustanovena samostatná mladovožická župa, která v roce 1935 získala jméno svého rodáka, historika Augusta Sedláčka a v řadě českých žup dostala číslo 47.

   Dějiny Sboru dobrovolných hasičů jsou úzce spjaty s dějinami českého hasičstva. První sbor vznikl na jihu naší země, v Táboře. V době, kdy Mladá Vožice vstupovala do hasičských řad, bylo již v Čechách těchto sborů asi 107. I když je to dosti vysoké číslo, přesto Vožice nepatřila mezi poslední obce, které měly svůj hasičský sbor.

1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytčně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jahož odznak nosíš.
10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.